Co jsou při zlepšování výsledků vzdělávání největší výzvy?

Hlavním problémem je smrtící koktejl chudoby a postpandemické situace. Na výsledcích šetření PISA 2018 je vidět znepokojivé zhoršení u základních dovedností ve čtení, matematice a přírodních vědách.

Jak byste definoval školní úspěch?

Přistupoval bych k němu velmi holisticky: zdůrazňoval, že u dětí a mladých je úspěch osobní pohoda a sociální a osobní rozvoj. Rozvoj sociálních a osobních kompetencí, sebeuvědomění a samozřejmě do toho na této úrovni vstupuje i prevence šikany, protože šikana je naprostým opakem zdravé komunikace.

Doporučení Rady o cestách ke školnímu úspěchu

Jednou z klíčových vrstev této nové iniciativy je určitě vzkaz členským státům: integrujte do školství strategie předcházení předčasným odchodům ze vzdělávání a šikaně. Je tu oproti doporučení Rady z roku 2011 řada dalších vrstev. Mimo jiné je zde větší důraz na diferenciaci potřeb, přičemž se rozlišují univerzální přístupy ke strategiím, přístupy zacílené na konkrétní skupiny a individuální intenzivní podpora. Právě tato diferenciace představuje klíčový rozdíl. Uznává se zde také celoškolní přístup, který součástí řešení z roku 2011 nebyl. Tedy že musíme školy vnímat jako systémy: systémy vztahů, strategických intervencí a samozřejmě také multidisciplinárních týmů ve škole a kolem ní, že je zde tento průřezový aspekt, spolupráce napříč klíčovými oblastmi.

Jak můžeme podpořit účastníky vzdělávání?

Myslím, že pokud jde o prevenci, patří ke strategiím, jejichž využití je nasnadě a které jsou dobře empiricky podloženy a je třeba je začlenit do plánování, například programy poskytování knih domů zacílené na velmi chudé rodiny, aby měly doma k dispozici dobré materiály ke čtení, protože vštípit dětem lásku ke čtení je klíčové: z hlediska porozumění psanému textu i obecně z hlediska dosažení vzdělání. Pokud jde o úroveň intervence, nasnadě je třeba lucemburský model mediátorů napříč různými jazyky (v případě Lucemburska je jazyků 37). Mediátoři se pak věnují těm, kdo mají problém s jazykem. Pokud jde o nápravu, resp. kompenzaci, víme z kompenzačního vzdělávání velmi dobře, co funguje, což je relevantní i pro běžný vzdělávací systém. Je to například veřejné uznávání výsledků prostřednictvím cen a slavnostního předávání. Nic to nestojí a lze to v rámci běžného vzdělávacího systému využívat mnohem více.

Jak můžeme podpořit pedagogy?

Myslím, že je zřejmé, že celá oblast restorativních postupů, tedy řada prostých tázacích a komunikačních postupů, představuje jasnou příležitost. Je třeba je odlišit od restorativní justice, což je velmi odlišná iniciativa. Restorativní postupy na školách jsou levný, jednoduchý, ale přitom citlivý a cílený způsob zlepšování kultury komunikace, a to prostřednictvím otevřených otázek, jež podněcují k empatii a vciťování do druhých, nejen u žáků, ale i u pracovníků školy.

Jakými opatřeními lze celoškolní přístup podporovat?

V rámci celoškolního přístupu je nutné naslouchat žákům a rodičům, ale především marginalizovaným žákům a těm, kdo jsou ohroženi vyloučením a věnovat pozornost tomu, co se jim na školním systému nelíbí. Samozřejmě pak využívání multidisciplinárního týmu znamená, že chápeme, že koncept školy rozšiřujeme. Škola, to nejsou jen učitelé a žáci. Je to také místo, kde může působit řada dalších odborníků a řešit holistické potřeby a podporovat děti a mladé lidi. Klíčové prvky cest ke školnímu úspěchu:

• prevence/intervence/náprava,
• celoškolní přístup,
• potřeby účastníků vzdělávání,
• zapojení / výsledky / osobní pohoda,
• sběr a monitorování údajů,
• systémové přístupy.