Skip to main content
European School Education Platform
Survey

Průzkum ke školním programům mentoringu – výsledky

Mentoring obvykle označuje proces, kdy zkušená osoba, tedy mentor, pomáhá jiné osobě, svěřenci mentora, s rozvojem konkrétních dovedností a znalostí, které posílí její profesní a osobní růst. Na úrovni škol lze využít mentoring pro žáky, obvykle zaměřený na jejich vzdělávací výsledky a sociálně-emocionální podporu, a pro učitele, například v rámci programů počátečního vzdělávání nebo dalšího profesního rozvoje.
keywords and a handshake
Image: Pixabay / Geralt

Význam mentoringu v rámci školního vzdělávání je uznáván v politikách a postupech na úrovni EU. Například nedávné doporučení Rady o cestách ke školnímu úspěchu vyjadřuje názor, že programy mentoringu, včetně vzájemného mentoringu, mohou přispět k lepším vzdělávacím výsledkům a lepší sociálně-emocionální podpoře, a to zejména u socioekonomicky znevýhodněných žáků nebo žáků se slabými výsledky.

V doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise se navíc uvádí, že trvalý, strukturovaný mentoring se stanoveným časem a příležitostmi k vytváření modelů, procvičování, hodnocení, podpoře a zpětné vazbě ze strany školních odborníků je důležitým faktorem podpory studentů učitelství v počátečním vzdělávání učitelů a nových učitelů. Mentoring jim může pomoci lépe pochopit svou roli a uplatňovat inovativní výukové techniky, přičemž zároveň silně souvisí s osobní pohodou učitelů (radost z práce, motivace, sebeúčinnost a udržení učitelů).

 

Průzkum k mentoringu probíhal od 10. ledna do 28. února a celkem se v jeho rámci podařilo nasbírat 173 odpovědí. Většina z nich přišla z Itálie, Turecka, Rumunska a Španělska.

 

 

1 – Vyberte všechny cílové skupiny programů mentoringu, které vaše škola nebo škola, kterou znáte, zavedla.

 

Z odpovědí vyplývá, že školní mentoringové programy se celkově zaměřují spíše na žáky než na učitele. Konkrétně na školách respondentů se většina mentoringových aktivit zaměřuje na všechny žáky (což uvádí 47 % respondentů), případně na žáky s poruchami učení a speciálními vzdělávacími potřebami (druhá nejčastější odpověď, kterou uvádí 41 % respondentů). Cílovou skupinou mentoringových programů jsou také žáci ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a žáci ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávání. Na školách respondentů se většině učitelů (tuto možnost uvádí 71 % respondentů) mentoring neposkytuje a pouze na 36 % škol se mentoring poskytuje novým učitelům. Pouze 16 % respondentů uvedlo, že se mentoring poskytuje učitelům, kteří potřebují další podporu.

mentoring survey - graph Q1
  1. Všichni žáci
  2. Žáci s poruchami učení a speciálními vzdělávacími potřebami
  3. Žáci ze socioekonomicky znevýhodněných skupin (např. ze skupin s nízkými příjmy, z řad migrantů či uprchlíků)
  4. Žáci ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávání
  5. Žáci, kteří šikanují ostatní nebo jsou šikanováni
  6. Žáci s problémy v oblasti duševního zdraví nebo osobní pohody
  7. Noví žáci
  8. Žáci s nízkou sebedůvěrou, kteří mají slabé školní výsledky
  9. Všichni učitelé
  10. Učitelé, u kterých byla zjištěna potřeba další podpory
  11. Noví učitelé
  12. Noví zaměstnanci v nepedagogických funkcích (vedoucí pracovníci školy, technici IKT, koordinátoři, poradci atd.)
  13. Ani jedna z výše uvedených možností

 

2 – Jak účinné jsou podle vás na základě vašich zkušeností následující formy mentoringu pro žáky?

 

Celkem 86 % respondentů považuje za nejefektivnější formu mentoringu mentoring probíhající prezenčně a individuálně, následuje vzájemný mentoring (tuto možnost uvádí 75 % respondentů), mentoring mezi žáky různého věku (tuto možnost uvádí 73 % respondentů), prezenční mentoring skupiny žáků (tuto možnost uvádí 67 % respondentů) a mentoring s externími dobrovolníky nebo odborníky (tuto možnost uvádí 63 % respondentů). Naopak jako nejméně efektivní byl vnímán individuální mentoring online (tuto možnost uvádí 40 % respondentů) a skupinový mentoring online (tuto možnost uvádí 24 % respondentů).

mentoring survey - graph Q2

A=Velmi účinné.... B=Účinné..... C=Ani účinné, ani neúčinné.... D=Neúčinné.... E=Naprosto neúčinné.... F=Nevím / není relevantní

 

  1. Prezenčně a individuálně
  2. Prezenčně a skupinově (skupina žáků)
  3. Individuální mentoring online
  4. Skupinový mentoring online
  5. Mentoring mezi žáky různého věku (starší žák působí jako mentor mladšího žáka)
  6. Vzájemný mentoring (žáci přibližně stejného věku plní funkci mentora i svěřence mentora)
  7. Využití externích dobrovolníků nebo odborníků jako mentorů

 

 

3 – Jaké jsou (nebo by měly být) podle vašeho názoru tři hlavní oblasti, na které se programy mentoringu pro žáky zaměřují (nebo by se měly zaměřit)?

 

Podle respondentů jsou třemi nejvýznamnějšími oblastmi, na které by se měly programy mentoringu žáků zaměřit, chování a motivace k učení (tuto možnost uvádí 55 % respondentů), posílení sebedůvěry a sebevědomí žáků (tuto možnost uvádí 50 % respondentů) a jejich sociální začlenění do školy a skupiny vrstevníků (tuto možnost uvádí 46 % respondentů). Méně často jsou zmiňovány například osobní pohoda a duševní zdraví (tuto možnost uvádí 34 % respondentů) a budoucí vzdělávací a profesní vyhlídky (tuto možnost uvádí 32 % respondentů). Nejméně často vybírali respondenti školní výsledky (tuto možnost uvádí 30 % z nich), prevenci předčasného odchodu ze vzdělávání (tuto možnost uvádí 28 % z nich) a omezení obtěžování a šikany (tuto možnost uvádí 20 % z nich).

mentoring survey - graph Q3
  1. Školní výsledky (např. individuální podpora a osobní tutorství)
  2. Sociální začlenění do školy a skupiny vrstevníků
  3. Posílení sebedůvěry a sebevědomí
  4. Omezení obtěžování a šikany
  5. Chování a motivace k učení
  6. Vzdělávací a profesní dráhy a vyhlídky do budoucna
  7. Prevence předčasného odchodu ze vzdělávání
  8. Osobní pohoda a duševní zdraví

 

4 – Na jaké oblasti se zaměřují (nebo by se měly zaměřovat) programy mentoringu pro učitele?

 

Pokud jde o to, na co by se měly zaměřit programy mentoringu pro učitele, patřily v odpovědích respondentů průzkumu mezi tři nejčastěji zmiňované oblasti výukové dovednosti (tuto možnost uvádí 58 % respondentů), stimulace a podněcování profesního rozvoje po celou dobu profesní dráhy (tuto možnost uvádí 43 % respondentů) a podpora žáků s emočními problémy a poruchami chování (tuto možnost uvádí 39 % respondentů). Méně respondentů uvedlo poskytování úvodního zaškolení pro čerstvě vystudované učitele a zlepšení školních výsledků žáků. Nejméně uváděnými oblastmi byly přístup k pokynům a podpůrným materiálům (tuto možnost uvádí 17 % respondentů), řešení předsudků a stereotypů týkajících se genderu, rasy, etnické příslušnosti atd. (tuto možnost uvádí 10 % respondentů) a snížení počtu učitelů opouštějících profesi (tuto možnost uvádí 5 % respondentů).

mentoring survey - graph Q4
  1. Obohacení výukových dovedností (např. podpora individualizovaného učení prostřednictvím kontroly práce žáků, poskytování zpětné vazby a přizpůsobení plánu výuky na další den podle potřeby)
  2. Zlepšení školních výsledků žáků
  3. Stimulace a podněcování profesního rozvoje učitelů po celou dobu jejich profesní dráhy
  4. Řešení předsudků a stereotypů týkajících se genderu, rasy, etnické příslušnosti atd.
  5. Podpora žáků s emočními problémy a poruchami chování
  6. Usnadnění komunikace a spolupráce se zranitelnými rodiči a rodinami (např. migranty nebo marginalizovanými skupinami)
  7. Poskytování úvodního zaškolení pro čerstvě vystudované učitele, jejich integrace a podpora
  8. Zvyšování morálky a sebedůvěry učitelů
  9. Snížení počtu učitelů opouštějících profesi
  10. Poskytování pomoci pracovníkům v nové roli, např. vedoucímu pracovníku školy, mentorovi, vedoucímu předmětu, koordinátorovi IKT
  11. Poskytnutí přístupu k pokynům a podpůrným materiálům

 

5 – Jaké jsou podle vás na základě vašich zkušeností klíčové prvky úspěšných programů mentoringu pro žáky nebo učitele?

 

Podle respondentů patří ke klíčovým prvkům úspěšných mentoringových programů pro žáky nebo učitele využívání zkušených mentorů a školení pro mentory (tuto možnost uvádí 53 % respondentů), dostupnost a přístupnost mentoringových programů (tuto možnost uvádí 44 % respondentů), vstřícné a otevřené vedení školy a důvěra mezi mentorem a jeho svěřencem (tuto možnost uvádí 43 % respondentů). Menší počet respondentů za důležité faktory, které zajišťují úspěch těchto programů, považuje: zapojení rodičů žáků (tuto možnost uvádí 27 % respondentů), dostatečné finanční prostředky (tuto možnost uvádí 23 % respondentů) a určené pracovníky, kteří na mentoringový program dohlížejí (tuto možnost uvádí 15 % respondentů).

mentoring survey - graph Q5
  1. Vstřícné a otevřené vedení školy
  2. Důvěra mezi mentorem a jeho svěřencem
  3. Zaměstnanci, kteří jsou ochotni se účastnit programu mentoringu a jsou pro tento program k dispozici
  4. Žáci, kteří jsou ochotni účastnit se programu mentoringu (vzájemný mentoring, starší žáci, kteří pomáhají mladším, ambasadoři)
  5. Dostatečné finanční prostředky, např. na motivaci mentorů, umožnění mimoškolních setkání
  6. Mentorské vztahy, které zůstávají stabilní po celý školní rok
  7. Spolupráce s externími odborníky a profesionály
  8. Jeden nebo dva určení pracovníci, kteří dohlížejí na program mentoringu
  9. Dostupné a snadno přístupné programy mentoringu, včetně přístupu k vhodným pokynům a podpůrným materiálům
  10. Zkušení mentoři, školení pro mentory, např. v aktivním naslouchání, poskytování zpětné vazby, kladení otázek
  11. Zapojení rodičů žáků

 

6 – Vyberte situaci, která se vás aktuálně týká: Jsem …

 

Celkem 67 % respondentů je mentory žáků, mentory učitelů nebo mentory učitelů i žáků. Z těchto respondentů, kteří působí jako mentoři, jich 25 % mentoruje žáky i učitele, 23 % mentoruje pouze žáky a 18 % pouze učitele.

mentoring survey - graph Q6
  1. mentorka/mentor žáků
  2. mentorka/mentor ostatních učitelů
  3. mentorka/mentor žáků i učitelů
  4. Ani jedna z výše uvedených možností

 

Závěr

 

Přestože na dotazník v tomto průzkumu reagovalo poměrně málo respondentů, ukazuje, že většina z nich je zapojena do mentoringových programů, které jsou primárně zaměřeny na žáky a sekundárně na učitele. Většina respondentů se domnívá, že mentoring by měl být poskytován všem žákům, a to formou prezenčních individuálních setkání, vzájemného mentoringu a mentoringu mezi žáky různého věku a měl by se zaměřovat na jejich chování a motivaci k učení, posílení jejich sebedůvěry a sebevědomí a také na jejich sociální začlenění do školy a skupin vrstevníků.

Pokud jde o učitele, uvádějí respondenti, že programy mentoringu jsou zaměřeny na nové učitele a obecně všechny učitele a že se soustředí především na jejich výukové dovednosti a profesní rozvoj po celou dobu jejich profesní dráhy.

Ke klíčovým prvkům úspěšných mentoringových programů pro žáky i učitele patří využívání zkušených mentorů, dobrá dostupnost těchto programů, vstřícné a otevřené vedení školy a důvěra mezi mentory a jejich svěřenci.

 

7 – Který z následujících popisů nejlépe vystihuje vaši pozici?

mentoring survey - graph Q7
  1. Učitelka/učitelka v předškolním vzdělávání a péči
  2. Učitelka/učitel v primárním vzdělávání
  3. Učitelka/učitel v sekundárním vzdělávání
  4. Učitelka/učitel v odborném vzdělávání
  5. Ředitelka/ředitel školy
  6. Představitelka/představitel národního, regionálního nebo místního orgánu
  7. Školitelka/školitel učitelů
  8. Tvůrkyně/tvůrce vzdělávacích politik
  9. Rodič
  10. Podpůrná pracovnice / podpůrný pracovník ve škole (například školní knihovnice/knihovník, pedagogická poradkyně / pedagogický poradce)
  11. Externistka/externista (navštěvující školy)
  12. Jiná odbornice / jiný odborník / zúčastněná strana v oblasti vzdělávání

 

 

Additional information

  • Education type:
    School Education
  • Target audience:
    Head Teacher / Principal
    Student Teacher
    Teacher
    Teacher Educator
  • Target audience ISCED:
    Primary education (ISCED 1)
    Lower secondary education (ISCED 2)
    Upper secondary education (ISCED 3)