Skip to main content
European School Education Platform
Expert article

Sociálně-emocionální učení napomáhá duševnímu zdraví a osobní pohodě

V souvislosti s psychickými dopady pandemie vyvstala nutnost budovat laskavější a citlivější vzdělávací systém, který bude více vycházet vstříc sociálním a citovým potřebám dětí a mladých lidí. Profesor Carmel Cefai z L-Università ta' Malta v tomto článku vysvětluje, jak se k tomuto tématu postavit.
young girls holding hands
Image: Pixabay / MireXa

Statistiky z poslední doby ukazují znepokojivý trend v duševním zdraví a osobní pohodě dětí a mladých lidí nejen v Evropě.

 

  • Přibližně 20 % školáků se během školní docházky potýká s problémy v oblasti duševního zdraví, 50 % těchto psychických problémů se objevuje již před dosažením 14 let věku a 75 % případů se projeví v období od 12 do 25 let (WHO Regional Office for Europe, 2018).
  • Ze studie na 10 000 dětech ve věku 11–17 let vyplynulo, že 20 % z nich se během dospívání cítí nešťastně a má obavy z budoucnosti, a to kvůli šikaně, tlaku na dobré učební výsledky a osamělosti (UNICEF/EU, 2021).
  • Sebevražda je v zemích s nízkými a středními příjmy nejčastější příčinou úmrtí dospívajících a v zemích s vysokými příjmy druhou nejčastější příčinou (WHO Regional Office for Europe, 2018).

 

Tato zneklidňující čísla nás upozorňují, že je nutné budovat laskavější a citlivější vzdělávací systém, který bude více vycházet vstříc sociálním a citovým potřebám dětí a mladých lidí. Výzkum ukazuje, že sociálně-emocionální učení vede k pozitivnějšímu přístupu, prosociálnímu chování a lepší osobní pohodě i školním výsledkům. Pomáhá také zmírňovat výskyt sociálních a emocionálních obtíží a problémů s chováním, jako jsou např. úzkosti, deprese, sebevraždy, zneužívání návykových látek a asociální chování (Durlak et al, 2011; Goldberg et al, 2019; OECD, 2021). Tyto pozitivní výsledky lze sledovat v různých typech kulturních a socioekonomických prostředí od raného dětství až po sekundární vzdělávání.

 

Ve zprávě Network of Experts working on the Social dimension of Education and Training [Síť odborníků na sociální rozměr vzdělávání a odborné přípravy] (NESET) o podpoře sociálně-emocionálního učení v Evropské unii (Cefai et al, 2018) navrhujeme systematický celoškolní přístup založený na faktech, který v sobě spojuje opatření na úrovni vzdělávacího programu s budováním pozitivní atmosféry ve škole, a to s cílem zlepšit osobní pohodu žáků i pedagogů. Tento přístup počítá s účastí celé školy, včetně jejich zaměstnanců, žáků a rodičů, i širší komunity a dalších zainteresovaných stran, tak aby bylo možné ve škole realizovat sociálně-emocionální učení, a to na těchto různých úrovních:

 

  • Vzdělávací program: Vzdělávací program zohledňující sociálně-emocionálního učení vychází z dovedností a zážitkového učení, v jejichž rámci se od předškolního věku po sekundární vzdělávání rozvíjí osobní mezilidské kompetence.
  • Atmosféra ve třídě a ve škole: Vzdělávací program zohledňující sociálně-emocionální učení je nutné ve třídě a v celé škole doplnit pozitivní atmosférou, tak aby se žáci cítili bezpečně, mohli se zapojovat do života školy, aby se jim dostávalo respektu a aby měli pocit, že jsou součástí kolektivu.
  • Včasné intervence: Sociálně-emocionální učení je nejúčinnější, pokud se využívá již od předškolního vzdělávání.
  • Názory žáků: Žáky je nutné aktivně zapojovat do rozvíjení, realizace a hodnocení vzdělávacího programu.
  • Cílené intervence: Obecný přístup k sociálně-emocionálnímu učení je vhodné doplnit o intervence zacílené na zranitelné žáky, kteří mohou potřebovat další podporu.
  • Vzdělávání a osobní pohoda učitelů: Pro učitele je nutné zajistit školení, které jim pomůže se začleňováním sociálně-emocionálního učení do každodenní praxe, rozvojem vlastních sociálních a emocionálních kompetencí a s péčí o vlastní zdraví a osobní pohodu.
  • Spolupráce s rodiči: Spolupráci s rodiči lze podpořit participativním přístupem, kdy je rodičům nabídnuto školení, jak u svých dětí napomáhat sociálně-emocionálnímu učení.
  • Partnerství s místní komunitou a psychology: Místní komunita a další zainteresované strany hrají v rámci systematického celoškolského přístupu důležitou roli.
  • Důraz na kvalitu: Efektivní přístup k sociálně-emocionálnímu učení předpokládá kvalitní plánování a realizaci, a to včetně adekvátního školení, zdrojů a podpory a aktivního zapojení celé školní komunity do jeho realizace.
  • Přizpůsobení místní podmínkám: Intervence je nutné adaptovat na kulturní prostředí školy, zájmy a potřeby žáků, a to prostřednictvím participativního přístupu zdola nahoru.

 

Závěr

 

Ze znepokojivých statistik o duševním zdraví a osobní pohodě dětí a mladých lidí a konzistentních důkazů, že sociálně-emocionální učení přispívá ke zlepšení osobní pohody a pomáhá předcházet vzniku psychických problémů v kritickém období v životě mladých lidí, jasně vyplývá, že je zapotřebí nový pohled na vzdělávání, který bude reflektovat novou realitu a výzvy post-covidového 21. století. Podpora osobní pohody a zdraví ve školním prostředí vyžaduje systematický přístup, který je nutno jako jeden z primárních cílů začlenit do vzdělávání.

 

Carmel Cefai, PhD (Lond), člen FBPS (Britské psychologické společnosti), je profesorem psychologie a ředitelem Centra pro odolnost a socio-emoční zdraví na Maltské univerzitě. Pracoval na mnoha výzkumech a vydal řadu publikací zaměřených na sociální a emoční výchovu a odolnost. Původním povoláním je učitel.

 

References

 

Cefai, C., Bartolo, P., Cavioni, V., & Downes, P. (2018). Strengthening social andemotional education as a key curricular area across the EU: A review of theinternational evidence. NESET Report. Luxembourg: Publications Office of the European Union.

 

Durlak, J. A.; Weissberg, R. P.; Dymnicki, A. B.; Taylor, R. D. (2011). The impact of enhancing students’ social and emotional learning: A meta-analysis of school-based universal interventions. Child Development, 82 (1), 474-501.

 

Goldberg, J. M., Sklad, M., Elfrink, T. R., Schreurs, K. M. G., Bohlmeijer, E. T. and Clarke, A. M. (2019). Effectiveness of interventions adopting a whole school approach to enhancing social and emotional development: a meta-analysis. European Journal of Psychology of Education, 34(4), 755–782.

 

OECD (2021) Beyond Academic Learning.

 

UNICEF and the European Union (2021) Our Europe, Our Rights, Our Future.

 

WHO Regional Office for Europe (2018). Adolescent mental health in the European Region.

 

WHO Regional Office for Europe (2020). Spotlight on adolescent health and well-being. Findings from the 2017/2018 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey in Europe and Canada International report.

 

Additional information

  • Education type:
    School Education
  • Target audience:
    Head Teacher / Principal
    School Psychologist
    Student Teacher
    Teacher
    Teacher Educator
  • Target audience ISCED:
    Primary education (ISCED 1)
    Lower secondary education (ISCED 2)
    Upper secondary education (ISCED 3)

Tags

Social skills
Well-being

Key competences

Personal
Personal, social and learning to learn
Social and learning