Průzkum zaměřený na téma inovační a podnikatelské kompetence – výsledky
Podnikatelská kompetence je schopnost rozpoznat a pochopit příležitost a kreativně plánovat a řídit procesy s kulturní, sociální a finanční hodnotnou. Jedná se o mnohostrannou kompetenci, jejíž součástí je znalost souvislostí a příležitostí, etických zásad a sebeuvědomění. Kromě toho obnáší tato kompetence i dovednosti v oblasti tvořivosti (představivost, kritická reflexe, řešení problémů), komunikace, mobilizace zdrojů a zvládání nejistoty, nejednoznačnosti a rizika a také postoje spočívající v sebeúčinnosti, motivaci a vytrvalosti, jakož i oceňování myšlenek druhých. Inovační kompetencí se v podobném duchu rozumí kombinace určitých osobnostních rysů, sociálních dovedností, obsahových znalostí, mentality orientované na budoucnost, tvořivého myšlení a dovedností v oblasti řízení a tvorby projektů. Výchova k podnikavosti se u žáků soustředí na rozvoj dovedností a myšlení, jež jim umožní přeměnit tvůrčí myšlenky v podnikatelskou aktivitu. V tomto směru jsou k posílení zážitkového učení žádoucí partnerství s organizacemi z mimoškolní oblasti.
Tento průzkum zjišťoval, jaké jsou názory na inovační a podnikatelské kompetence. Na platformě School Education Gateway probíhal od 27. ledna do 20. března a zapojilo se do něj 121 respondentů z 33 zemí, z nichž 79 % tvořili učitelé nebo členové vedení škol.
Výsledky (N = 121)
1. Když se zamyslíte nad svou školou nebo školou, kterou znáte, do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními?
Většina respondentů uvedla, že inovační a podnikatelské kompetence jsou součástí vzdělávacího programu jejich školy, a to zejména prostřednictvím mezipředmětového přístupu (55 %), v menší míře pak jako samostatný předmět (36 %).
Asi 56 % respondentů nadto souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že jejich škola nabízí aktivity zaměřené na rozvoj obou typů kompetencí, a 41 % respondentů uvedlo, že za tuto oblast odpovídá nějaká konkrétní učitelka / nějaký konkrétní učitel.
Podle 79 % respondentů by nicméně oběma typům kompetencí mělo být na úrovni školy věnováno více pozornosti, čemuž odpovídá i to, že podle 68 % respondentů by si žáci tyto kompetence neměli osvojovat především mimo školu.
2. Které z následujících možností podpory inovací a podnikavosti jsou pro školy ve vaší zemi nejsnáze dostupné? Můžete vybrat až tři relevantní možnosti.
Pokud jde o možnosti podpory inovací a podnikavosti, jež jsou pro školy nejsnáze dostupné, uvedlo 52 % respondentů tištěné/online výukové materiály, 44 % respondentů učitelské sítě a 41 % krátké online kurzy a workshopy určené učitelům.
Nemálo (27 % až 36 %) respondentů uvedlo i vnitrostátní projekty a soutěže, pokyny k výuce a partnerství s organizacemi, sdruženími a podniky. Jako nejhůře dostupné možnosti jsou vnímány evropské soutěže a kampaně (uvádí je 19 % respondentů) a odborná centra (která uvádí 12 % respondentů).
3. Do jaké míry považujete při výuce inovačních a podnikatelských kompetencí za účinné následující postupy?
Většina respondentů považovala všechny uvedené postupy za účinné.
Na základě jejich odpovědí lze za nejúčinnější považovat mimoškolní aktivity, které žáky propojují s místní komunitou nebo podniky (uvedlo je 91 % respondentů), inovační laboratoře zapojující žáky do výzkumných projektů zaměřených na řešení současných výzev (i je uvedlo 91 % respondentů) a mezinárodní projekty (které uvedlo 90 % respondentů).
Jen o něco méně respondentů (88 %) uvedlo zvaní podnikatelů do třídy, aby se podělili o své zkušenosti; účast žáků na relevantních soutěžích (86 %) a simulace a minifirmy (84 %).
4. Do jaké míry spolupracuje vaše škola na rozvoji inovačních a podnikatelských kompetencí u žáků s následujícími subjekty?
Pro rozvoj inovačních a podnikatelských kompetencí žáků může mít zásadní význam to, že školy navazují partnerství s externími organizacemi.
Nejčastěji přitom spolupracují s regionálními/celostátními veřejnými službami a komunitními organizacemi (tyto dvě možnosti uvedlo shodně 37 % respondentů) a dále pak městskými agenturami/orgány a uměleckými a kulturními organizacemi (tyto dvě možnosti uvedlo, rovněž shodně, 36 % respondentů).
Psychosociální zařízení, místní zaměstnavatele a sdružení rodičů uvádí o něco méně (34 % až 31 %) respondentů.
Nejméně často školy podle respondentů spolupracují s podniky s regionální/celostátní působností, charitami a odbory.
Závěr
Při poměrně malém počtu odpovědí naznačují výsledky průzkumu, že inovační a podnikatelské kompetence jsou součástí vzdělávacího programu škol, a to především formou mezipředmětového přístupu a školních aktivit organizovaných učiteli, přičemž přibližně osm z deseti respondentů uvádí, že oběma typům kompetencí by mělo být na úrovni školy věnováno více pozornosti.
Z hlediska rozvoje inovačních a podnikatelských kompetencí u žáků se jako nejúčinnější postupy jeví mimoškolní aktivity propojující žáky s místní komunitou/podniky, inovační laboratoře zapojující žáky do výzkumných projektů a mezinárodní projekty.
Pokud jde o možnosti podpory, uvádějí učitelé, že výukové materiály, učitelské sítě a příležitosti v oblasti profesního rozvoje jsou pro ně dostupné snadněji než partnerství s organizacemi/sdruženími/podniky či práce s evropskými soutěžemi/kampaněmi a odbornými centry. V této souvislosti učitelé uvedli, že příliš nespolupracují s regionálními a celostátními podniky, charitami a odbory.
Více informací o výchově k podnikavosti najdete na stránkách Evropské komise věnovaným tomuto tématu. Další údaje jsou k dispozici v této zprávě sítě Eurydice z roku 2016. O nástrojích, metodách a osvědčených postupech se lze více dozvědět v Entrepreneurial school [Podnikatelské škole] a ve zprávě o učitelích jakožto faktoru kritickém pro úspěch v oblasti výchovy k podnikavosti.