Učit se myslet srdcem: role klauniády v divadelním stylu ve vzdělávání učitelů
Když žáci cítí, že úkolům, které před nimi stojí, rozumí, zvládnou je a že mají smysl, posiluje to jejich smysl pro soudržnost, který je základem odolnosti a pohody (Rawson, 2021). Pokud mají žáci pocit, že to, co se po nich chce, souvisí s tím, co je v životě zajímá, je pravděpodobnější, že se budou učit na základě vnitřní motivace a expanzivně. Žákům prospívá, mohou-li se učit tak, aby rostl jejich smysl pro soudržnost, a když takovému růstu nic nebrání. Učitel, který chce takové příležitosti nabídnout, musí umět číst konkrétní pedagogické situace a individuální potřeby a tvořivě na ně reagovat. Čím více je výuka přizpůsobena úkolům důležitým z hlediska rozvoje žáků a jejich aktuálním zájmům, tím udržitelněji a transformativněji se žáci učí. Základem vzdělávání je, že někdoněkoho něco smysluplného učí (Biesta, 2012). Žák tak má pocit, že se to týká jeho osobně a jeho vztahu k jeho tělu a k ostatním lidem a ke světu.
Osoba učitele je tedy důležitou součástí efektivního učení. Jeho základní dovedností je schopnost být přítomen (Rodger & Raider-Roth, 2006), schopnost číst a chápat (často nečekané a jedinečné) pedagogické situace a schopnost reagovat způsobem, který je pro všechny zúčastněné přínosný. Musí tedy být schopen vycítit emoce určitého okamžiku a umět reagovat vhodnými slovy, gesty, řečí těla a činy. Učitelé musí umět být přítomni v okamžiku a umět číst pedagogický moment, a žáci potřebují cítit, že je učitelé vidí, slyší, uznávají a přijímají a vytvářejí pro ně příležitosti k tomu, aby se učili, přičemž je tyto příležitosti musí nějak oslovovat. Otázka je, jak si lze tuto schopnost osvojit?
V rámci Steinerovy waldorfské pedagogiky jsme našli jednu z možných odpovědí na tuto otázku: klauniádu v divadelním stylu upravenou pro učitele. V uplynulých 25 letech jsme tento přístup praktikovali a zkoumali (Lutzker, 2007, 2012, Bryden & Rawson, 2022), zpočátku s učiteli jazyků, nyní s třídními učiteli. Většina programů vzdělávání učitelů podle Steinerovy waldorfské pedagogiky v Německu (a nyní stále častěji i v jiných zemích) zahrnuje i workshopy klauniády, které jsou do vlastního programu buď přímo integrovány, nebo probíhají formou víkendových kurzů.
Workshopy klauniády v divadelním stylu obnáší jemnou rozcvičku, která účastníky propojuje s vlastním já, s prostorem a se skupinou, a přípravná cvičení, která podněcují ke kooperativní hravosti a zvídavosti. Účastníci ve skupinách, dvojicích nebo jednotlivě předvádějí improvizaci, a skupina je pozoruje a podporuje. Koordinátor workshopu se snaží vytvořit sociální prostor, v němž se účastníci cítí bezpečně a chráněni a v němž panuje atmosféra vzájemné podpory a péče, což jim umožňuje překonat své dosavadní ztělesněné hranice, uvolnit se a vstoupit do okamžiku v rámci celkové nálady tvořené (vážnou) zábavou, hrou a objevováním. Proces sám je přitom vždy zajímavější než výsledek.
Cvičení, hry a improvizace mají účastníkům odhalit perspektivu klauna, která spočívá v setkávání se světem s otevřeným srdcem a zvědavostí vůči tomu, co se děje, a v přijetí těchto událostí. Na problémy a frustrace se nahlíží perspektivou toho, co pozitivního nám dávají a čím náš překvapují. Klaun si hraje s poddajností situací a proniká do jejich hlubších vrstev srdcem, nikoli hlavou.
Možná to nezní jako popis těžké práce, nicméně je k tomu někdy zapotřebí značné odvahy riskovat a opustit naučené reakce a návyky, otevřít se okamžiku a upřímně o něm následně přemýšlet. Nechat „k sobě promluvit“ situaci je pro tento proces stejně důležité jako to, že nás přitom velkoryse pozorují „diváci“ (tj. ostatní účastníci) a že se tento proces následně reflektuje. Sdílení a následná sebereflexe jsou nedílnou součástí procesu objevování, v němž i ostatní zrcadlí účastníkovi to, co prožil.
Dr. Martyn Rawson působí od roku 1979 jako waldorfský učitel ve Spojeném království a v Německu. V současné době učí v Hamburku a aktivně se podílí na přípravě učitelů v rámci magisterského programu na Freie Hochschule Stuttgart. Mimo to působí na National Tsing Hua University na Tchaj-wanu jako čestný profesor.
Další materiály:
- Biesta, G. J. J. (2012). Giving teaching back to education: Responding to the disappearance of the teacher. Phenomenology and Practice, 6(2), 35-49.
- Bryden, C., & Rawson, M. (2022). Theatre clowning in L2 teacher learning: An example from Waldorf/Steiner education. L2 Journal, 14(3).
- Lutzker, P. (2007) The Art of Foreign Language. Improvisation and drama in teacher development and language learning. Tübingen and Basel. Franke Verlag.
- Lutzker, P. (2012). Developing artisty in teaching: New approaches to teacher education. Research on Steiner Education, 3(1), 52-58.
- Rawson, M. (2021). Steiner Waldorf Pedagogy in Schools. A critical introduction. Abingdon and New York Routledge.
- Rodger, C. R., & Raiser-Roth, M. B. (2006). Presence in teaching. Teachers and Teaching: theory and practice, 12(3), 265-287.
Additional information
-
Target audience:Head Teacher / PrincipalSchool PsychologistStudent TeacherTeacherTeacher Educator